O hadech od Áji

NEJJEDOVATĚJŠÍ DRUH SVĚTA

Mnozí hadi jsou vynikající plavci a ve vodě hledají úkryt před nepřáteli nebo se v ní chladí v horkých dnech.Některé druhy tráví ve vodě celý svůj život.Obývají i řeky a jezera,ale většina vodních druhů patří mezi mořské hady.

Nádech u hladiny

Mnozí mořští hadi zůstávají ve vodě po celý svůj život a nejsou schopni se pohybovat po souši -- jsou-li vyvrženi na pláž,zahynou.Přesto nemohou dýchat pod vodou jako ryby.Musejí se vynořit nad hladinu,aby naplnili plíce čerstvým vzduchem.             Jakmile si had naplní plíce čerstvým vzduchem s dostatkem kyslíku,může se zase ponořit a setrvat pod vodou až hodinu.Rekord drží vodnář dvoupruhý(Pelamis platurus),který vydrží pod vodou déle než tři hodiny.

Mořští hadi svlékají kůži častěji naž hadi suchozemští.Někteří mořští hadi,např. vodnář dvoubarvý,uvolňují kůži tak,že se otírají o své vlastní tělo.To se v takovém okamžiku stáčí do neuvěřitelných tvarů a svlečená kůže pak bývá často zauzlovaná do pevných smyček.

Vylučování soli

Všichni živočichové musejí pít,aby přežili.Pro mořské hady je ale jedinou dostupnou tekutinou slaná mořská voda.   Mořští hadi proto mají pod jazykem zvláštní orgán,tzv. solné žlázy,který jim umožňuje vylučovat z těla přebytečnou sůl.Silného koncentrátu se had zbavuje vždy,když vysune jazyk,jimž nabírá pachy.

Smrtelně jedovatý

Mořští hadi patří mezi nejjedovatější druhy na světě.  Vodnář Belcherův(Hydrophis belcheri) má pravděpodobně nejprudší jed vůbec. Jeho jed je přibližně 100x silnější než jed nejjedovatějšího suchozemského hada.

Migrující hadi =  obvykle pravidelné putování živočichů na značné vzdálenosti za potravou či teplem

Někteří mořští hadi se vydávájí na dlouhé cesty ve velkých společenstvích. To se odborně jmenuje migrace. Legendy vyprávějí o obrovských mořských nestvůrách známe z celé řady oblastí. Dnes je téměř jisté, že lidé ve skutečnosti viděli stovky a tisíce migrujících hadů, kteří plavou koordinovaně vpřed. Tak mohou připomínat jediného obrovského živočicha.

V moři i na souši

Vlnožilové(r.Laticauda) jsou vzdálení příbuzní mořských hadů. Žijí sice také v moři,ale stejně dobře se mohou pohybovat i po pevné zemi. Na pevnině se páří a kladou vajíčka. Často se také připlouvají slunit na pláže. Teplo slunečního záření jim totiž pomáhá rychleji strávit potravu v žaludku.

Zajímavost: Skuteční mořští hadi rodí živá mláďata přímo v moři.
Mořští hadi mohou žít pouze v tropických a subtropických mořích.Nemohou se totiž slunit jako hadi na souši a zvýšit svou tělesnou teplotu-ta proto odpovídá teplotě okolního prostředí,tedy teplotě vody,v níž žijí.

by Ája